Od 18. do 23. května jsme s Kájou vyrazili na náš první (a zároveň poslední) terapeutický pobyt s ranou péčí NAUTIS.
Proč poslední? Kája brzy oslaví sedmé narozeniny a tím se pro nás program rané péče uzavírá. Ale stálo to za to – a ještě jak!
📍 Místo, kde si oddechnete – opravdu
Pobyt se konal v krásném prostředí Janských Lázní, konkrétně v hotelu Večernice.
Pokud hledáte místo, kde si oddechnete od každodenního shonu, kde se o vás postarají s respektem a úsměvem – tady ho najdete. Klidné, přívětivé, obklopené přírodou.
Personál? Skvělý. Ochotný. Vřelý. Fakt radost.
👣 Režim? Jasně, ale s úsměvem
Každý den měl svůj řád, což děti s PAS milují – a rodiče vlastně taky. Ráno snídaně, dopoledne aktivity a nácviky pro děti, odpoledne další program, zatímco my, dospěláci, jsme od 16:30 seděli na seminářích a probírali všechno od hygieny až po komunikaci.
Kája měl každé dopoledne terapii od 11:00 do 11:45 – což znamenalo, že já měla volno. A pozor – nejen tehdy! Kája totiž chodil na všechny venkovní aktivity i procházky se svým osobním asistentem. Já jsem tak mohla opravdu vypnout, oddechnout si a nabrat síly. A co víc – věděla jsem, že je v dobrých rukou.
Jeho asistent? Bývalý voják, který si dobrovolně vybral to nejaktivnější dítě. (Smekám. Opravdu.)
🧠 Co jsem si odvezla?
Hodně aha momentů.
Například že nemusím být tak úzkostlivá, když se o Káju stará někdo jiný. I když mu na první dobrou nerozumí, svět se nezboří. Taky jsem si připomněla kouzlo režimových kartiček – jednoduché, ale účinné. Díky nim má Kája přehled, co ho čeká, a cítí se jistější.
🥲 Co mě dojalo?
Že jsem si mohla doopravdy odpočinout. Věděla jsem, že je o Káju postaráno – a dokonce nadstandardně. Trávil hodně času venku, běhal, chodil na výlety, první den byl úplně akční. Kolik toho nachodil? Netuším – nebyla jsem u toho. A přesně to bylo to krásné! 🧡
Prý když neusne do 20:00, půjdou další den 15 km. No… ve 20:00 ještě skákal na trampolíně. (Klasika.) Usnul až ve 22. A druhý den? Lilo jako z konve, tak se výšlap trochu zkrátil. Ale nadšení zůstalo.
💬 Doporučila bych to?
Bez váhání. Pokud procházíš ranou péčí a máš doma dítě s autismem nebo ADHD, tenhle pobyt je jako objetí, které trvá šest dní. Dostaneš podporu, informace, pochopení – a možná i trochu toho spánku.
Máš chuť jet příště taky? Nečekej, až ti bude sedm. 😉
📝 PS: Pokud tě zajímá víc o tom, jak s Kájou zvládáme domov, úklid a každodenní výzvy, mrkni na můj e-book „Domov plný radosti1: Průvodce úklidem s dětmi“ – je plný tipů, jak zapojit děti do péče o domácnost. I ty s autismem nebo ADHD. Protože každý může mít doma pohodu – jen je potřeba ji postavit na míru.









Related Posts
Předvánoční čas a vánoční cukroví
Nedávné příspěvky
Je jen na tobě, jestli nám s tím pomůžeš.
